Dobrý den, mám tu čest být členem pro nás nejlepší z českých crew v GTA V – a to Crew -601-. V této crew pořádáme pravidelné nedělní akce a srazy na různá témata. Této neděle se konal již druhý Letecký den. Rád bych napsal pár slov, jak tato akce probíhala. Píšu to ze svého pohledu a budu se snažit, aby textík byl aspoň trošku čtivý. ☺

Mým snem vždy bylo státi se pilotem stíhacího letadla. V ždyť co může být lepší způsob jak se vyhnout zácpám na dálnici než je přeletět v deseti metrech rychlostí 1,5 machu… Taky pokud máte na dvorku stíhačku s kolmým startem, nemusíte se bát náledí a sněhu a ještě ušetříte hodně peněz za zimní pláště. A dále – pokud si váš soused přestavěl dům způsobem, který se vám nelíbí, dá se naváděnými raketami lehce rozbombardovat. Zkrátka samá pozitiva, samé výhody.

Ovšem cesta za mým snem byla dlouhá, obtížná a trnitá. Když jsem se po svém nedávném příchodu do Los Santos rozhlížel a zjišťoval, kde se dá obstarat řidičák stíhačku, byl jsem odkázán na leteckou školu nacházející se u Hlavního mezinárodního letiště Los Santos. Pln radosti jsem se stal jejím žáčkem.  Pak jsem ale zjistil, že letecká škola zdaleka nestačí. Ba že je to jen první krok na dlouhé cestě.

Po mých dotazech, co mám tedy dál učinit, jsem byl odkázán na akrobatický letecký oddíl Majkyho rakeťáci. Jedná se o nejlepší akrobatickou skupinu (protože jedinou ☺ ) v celém Los Santos a sousedním Blaine County. Tato skupina stále hledá nové členy a hned za dveřmi, kterými vás z letecké školy vykopnou, provádí cílený nábor nováčků. Jejich náborová technika je jednoduchá, ovšem nesmírně účinná. Po otázce náborového agenta se slovy: „Chceš zastřelit hned, nebo půjdeš rád a ochotně do našeho akrobatického oddílu?“ jsem se hluboce zamyslel, ovšem hlaveň pětačtyřicítky jemně masírující mou nosní mandli mě přesvědčil, abych souhlasil.

Pro někoho možná podivné náborové metody mají prosté vysvětlení. Míra úmrtnosti jejich kadetů v prvním týdnu nácviku se vymyká jakýmkoliv představám a budí zaslouženou závist i v kruzích drogových gangů v jižním Los Santos. Nyní je již jasné, že neustálý nábor je jedinou možností, jak skupinu udržet provozuschopnou.

Jednoho krásného mlžného rána jsem se spolu s dalšími chudáky spolukadety ocitl před třičtvrtě spadlým hangárem, skrývajícím se v zadní části letiště. V něm se nacházelo několik letadel. Na pokyn velitele skupiny jsme usedli do letadel. Motory se rozeřvaly a jednotlivé letouny začaly popojíždět na start. Vzlet se kupodivu obešel beze ztrát.  Cílem byl skupinový oblet vysílače umístěného na kopcích nad Los Santos, jeho součástí byly i opakované otáčky přes pravé křídlo.

Po opětném zformování skupiny následoval let nad moře a podél pobřeží k jižní řece vytékající z jezera Alamo Sea. Přes tuto jinak celkem romantickou a bažinatou řeku se bohužel nachází několik zajímavých a překvapivě pevných mostů. Několik kadetů chtělo předvést své větší či menší letecké dovednosti (pravda – spíše menší) a s bravurou sobě vlastní začali s radostným výskáním vytvářet důlky a odřeniny v mostních pilířích. Nevadí, se ztrátami se počítá.

Po opětném zformování žalostných zbytků předtím tak početné skupiny let až na pár dalších leteckých kolizí a občasných výbuchů probíhal celkem klidně. Krajina kolem řeky je pestrá a ode dneška její pestrost bude dotvářet i několik desítek leteckých vraků…

Tato část letu byla ukončena pokusem o hromadné přistání na největším letišti v Blaine County. Jak se ukázalo, u mnohých kadetů zůstalo vskutku jen u pokusu…

Šťastlivci, kterým se podařilo přistát, seskládali letouny do dvou šikmých řad proti sobě. Toto byla ta pravá chvíle na ukázky vyšší a nejvyšší pilotáže. Zde se ti nejodvážnější z kadetů snažili ukázat, jak bravurně se své stroje naučili ovládat.  Z nás ostatních se v tu chvíli stali nadšení diváci, kteří s velkou radostí pozorovali a ještě radostněji komentovali snažení svých kolegů.

Dovednosti v ovládání svěřených strojů toužila předvést řada kadetů. Jak už to bývá, některým se dařilo více než jiným. Ovšem jako vždy a všude – podstatná je hlavně snaha a v našem případě zejména zábava a radost ze společně strávených chvil. K těm šikovným se zařadili zejména kadeti Drobek, Rachec a Karlík. Povedla se jim řada figur, jenž je možno označit již za pokročilou leteckou akrobacii. Lopingy, výkruty, let střemhlav nízko nad přistávací drahou a podobně.

Je nutno podotknout, že někteří další kadeti, kteří měli touhu je napodobit, zdaleka tak úspěšní nebyli. A tak bohužel došlo i k několika haváriím jak ve vzduchu, tak na zemi. Zvláště tragické byly nehody, které si vyžádaly oběti i ze stran fandícího diváctva…

Jak praví klasik, nehody se stávají a jen trubka rourovatá se vzdává po pár prvních karambolech. Takže ukázky letové akrobacie mohly úspěšně pokračovat i díky tomu, že se na letišti v Blaine County neustále a neustále spawnovala nová letadla a vrtulníky, která byla v okamžení použita na další figury a fígle, protože zásoba Mallardů, s kterými jsme přiletěli, povážlivě prořídla.

Vrchol leteckého dne nastal ve chvíli, kdy velitel skupiny Majky. se spolu se Santosem pokusil o průlet letadly kabinami k sobě. Po několika nácvicích se jim manévr nakonec podařil, čímž si zasloužili oprávněný aplaus.

Protože denní doba již pokročila a večer klepal na dveře, dohodli jsme se, že celou akci zakončíme společným letem ve všem, co bylo ještě schopno pohybu ve vzduchu nad řekou tekoucí peřejemi kaňonu vstříc zapadajícímu slunci, které svými paprsky barvilo hladinu řeky i oceánu neskutečnou paletou oranžových, červených a purpurových odstínů.

Na závěr mohu říct, že z mého pohledu, let ve formaci mezi spoustou kamarádů, se kterými mě pojí mnoho příjemně strávených chvil a kopec srandy a zábavy, patří k tomu nejlepšímu, co jsem zatím v našem spolku poznal. A jistě nemluvím jen za sebe, když řeknu, že již nyní se těším na další srazy a akce.